Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vysoké Tatry - červenec 2012

Vysoké Tatry – 14.-21.7.2012

vyherni-poukaz.jpg


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

p1010028.jpg

14.7. Na letní dovolenou ve Vysokých Tatrách jsme vyrazily z chaty Fabií mých rodičů (protože náš Peugeot si vymyslel prasklý válec a výměnu motoru) asi v 9 hodin ráno, kolem 15,30 jsme dorazily do Nového Smokovce, kde jsme měly strávit víkendový pobyt za vítězství v soutěži „Jak znáte Vysoké Tatry“. Sice se mi původně všichni smáli, že se toho účastním, ale smích je přešel :-) Hotel byl krásný, 3,5* s příjemným wellness, kam jsme měly neomezený přístup, v ceně výhry byly i snídaně.  Hned po příjezdu jsem neodolala a šla se projít po okolí a udělala pár fotek – Tatry jsou moje srdeční záležitost a tak jsem si další pobyt chtěla náležitě užít. Na večeři jsme si zašly do vedlejší pizzerie, ale obsluha byla nevrlá a seděly jsme tam samy, takže jsme se tam nijak moc nezdržovaly a šly odpočívat po cestě.

 

p1010059.jpg

15.7. – po vydatné snídani jsme si vybraly túru na Hrebienok, vodopády, Bilíkovu a Zámkovského chatu. Na Hrebienok jsme se vyvezly lanovkou a dál už šlapaly po svých. Počasí bylo poměrně slušné, takže jsme udělaly mraky fotek vodopádů i chat a na hotel jsme dorazily po 15 hodině. Kačku jsem nechala spát a zašla jsem si vyzkoušet wellness, vyzkoušela jsem vířivku i 3 parní sauny (kosodřevina, citrusy a lípa), jen do suchých saun jsem raději nešla (vysoká teplota by nemusela prospět lymfatickému systému). Pak jsem si zašla do Koliby na Gazdovský talier, který byl naprosto vynikající a i prostředí bylo oproti pizzerii nesrovnatelné a po návratu na hotel jsem do wellness vytáhla i Kačku.

p7160081.jpg

16.7. Po snídani jsme se sbalily a připravily na odpolední přesun do Tatranské Lomnice, naplánovaly jsme si jen výlet na Štrbské pleso. Docela nepříjemně pršelo, takže přišly na řadu naše nové outdoorové bundy. Na Pleso jsme se přesunuly „električkou“, obešly jsme ho, nafotily, v restauraci jsme si daly guláš (Katka) a plněný řízek (já) s horkou čokoládou (obě) a odjely zpět do Smokovce a odtamtud už jsme se přesunuly do Lomnice – hotel/kemp Tatranec. Trochu mě zklamalo, že není přímo v Lomnici, bylo to minimálně půl hodiny pěšky, takže jsme raději jezdily autem a nechávaly ho pod sjezdovkami, kde bylo snad jediné bezplatné parkování v celých Tatrách. Tenhle pobyt už jsme měly placený s polopenzí a měl být na 5 nocí, sice to vypadalo, že budeme moci zůstat jen na 4 noci, ale nakonec nás majitel přesvědčoval, ať zůstaneme až do neděle :-) – odolaly jsme – A) Katka měla vyvrknutý kotník B) pokazilo se počasí ještě víc (pokud to bylo možné). K večeři jsme měly na výběr z řízku smaženého, přírodního a smaženého sýru, takže jsme povečeřely a odebraly se odpočívat.

 

p7170129.jpg

17.7. Kačka vybrala túru na Zelené a Bílé pleso po Tatranské magistrále (červená), takže jsme se lanovkou nechaly vyvézt na Skalnaté pleso a za poměrně chladného a deštivého počasí, kdy jsme opět byly rády za nové bundy, jsme se šplhaly po kamenech stále výš a výš, až jsme překlenuly sedlo na Velké Svišťovce a otevřel se nám výhled do kopců na druhé straně. Škoda, že neustále pršelo, mohly být fotky lepší, pozdravily jsme i místního kamzíka, který si asi ťukal na čelo, co tam v tom nečase děláme a začaly sestupovat dolů k Zelenému plesu – jeho barva je opravdu ZELENÁ, což způsobují minerální prameny, ale pohled je to opravdu krásný a vynahradil tu cca 2,5 hodinovou cestu do kopce. Po cestě jsme ještě objevily Černé pleso a potom nějaké fotogenické slatě. Na chatě u Zeleného plesa jsme si daly fazolovou polévku a „parenu buchtu s čučoridkami“ (já) a Katka opět guláš. Po obědě jsme ještě přešly k Velkému bílému plesu a pak už jsme si to po modré namířily zpět do údolí. Asi v polovině sestupu jsme našly rozcestník zpět na Lomnici, konkrétně na sjezdovku Štart, kterou jsme velmi dobře znaly ze zimního pobytu a tak jsme se vydaly k ní. Cesta byla nepříjemně rozježděná od náklaďáků, které tam svážely dřevo a tak se stalo, že si Kačka vyvrkla kotník. Už jsme šly přece jen dlouho a klouby už byly unavené a špatně držely. Chtěly jsme si zkrátit cestu a když jsme přes kopce uviděly budovu lanovky, tak jsme sešly ze stezky a šly dál po vyježděné cestě. Bohužel se stáčela jiným směrem, než jsme potřebovaly a tak jsme to zkusily vzít po louce, během pár minut jsme byly promáčené až na spodní prádlo a po přechodu jednoho potoku a setkání se s dalším a dalšímu zvrknutí kotníku, jsme musely tuto trasu opustit a pokorně se vrátit zpět na značenou trasu, která nás konečně dovedla k lanovce. Tam jsme si zakoupily nové lístky a nechaly se odvézt dolů. Na hotel jsme se dostaly po 18 hodině po cca 9ti hodinách túry a měly jsme toho obě docela dost.

 

p7180184otocene.jpg

18.7. Kvůli bolavému kotníku jsme musely oželet plánovanou návštěvu Slovenského ráje a vybraly jsme si pohodlnou cestu k Popradskému plesu, kam jsme se přesunuly opět „električkou“ a po asfaltce jsme vydaly k Plesu, odbočily jsme jen k „symbolickému cintorínu“, který nám vzal dech, protože byl plný mladých lidí, včetně velké skupiny studentů v Katky věku, kteří už se z hor nevrátili. Pak jsme pokračovaly k Plesu, které bylo skutečně krásné, tam jsme opět poobědvaly – „parené buchty“ (já, ale ty na Zeleném byly lepší) a Katka kuřecí nugety. Na svahu nad Plesem jsme viděly mravenečky, které traverzem šplhaly k sedlu a zavzpomínaly na náš přechod přes Velkou Svišťovku. Vrátily jsme se zpět k vlaku a na večeři jsme byly zpět v hotelu.

 

 

 

19.7. Ráno jsme si majiteli hotelu postěžovaly na bolavou nohu a dostaly jsme vynadáno, že to „Dr.“ nemá před jménem pro nic za nic a tak jsme absolvovaly jen výlet do Smokovce, kde byla jediná otevřená lékárna, pro Reparil a zpět na hotel, daly jsme si odpočinkový den zakončený octanovým obvazem od pana doktora.

 

p7200247.jpg

20.7. Nejdřív jsem si myslela, že kvůli té bolavé noze už pojedeme domů, ale Katka si vzpomněla na můj loňský plán sjet si řeku na voru a navrhla, že bychom ho mohly realizovat teď. S tím jsem samozřejmě souhlasila, takže jsme se vydaly do Červeného Kláštera na „pltě“, nakonec jsme zastavily u nějakých bližších, které byly sice o 3 EUR dražší, ale zase splavovaly o 6 km delší trasu a se sympatickým, vtipným mladíkem. Počasí jsme měly docela hezké, takže fotek ze 14km trasy máme opravdu hodně včetně jedné profi, kdy nás fotili ze břehu a my si ji na konci plavby koupily. V cíli cesty jsme poobědvaly, ale velmi lehce, docházely nám peníze a musely jsme ještě zaplatit autobus zpět k autu, a nechaly se odvézt autobusem na začátek naší cesty. Škoda, že Kačky noha nám nedovolila půjčit si kola, cesta kolem Dunajce vypadala krásně a příjemně – třeba příště.

21.7. Po snídani jsme se za vytrvalého deště, kdy jsme přes mraky neviděly ani jeden z Tatranských štítů, rozloučily a vydaly se zpět na chatu. Po 6ti hodinách cesty jsme se najedly v Počátkách, kde jsme objevily restauraci na ta místa pro nás nečekanou a dorazily na chatu, kde jsem posekala, uvařily jsme 6 skleniček jostové marmelády a v neděli se přesunuly k našim na chalupu, kde jsme poděkovaly za zapůjčení auta, předaly dárečky a nechaly se sestry Káčkem odvézt domů. Na „ťapací“ dovolenou už prý letos Kačku nedostanu, ale kdo ví ... :-D

1. várka fotek zde - http://dan-na.rajce.idnes.cz/Vysoke_Tatry_-_July_2012 

a fotky od Katky z foťáku - http://dan-na.rajce.idnes.cz/Vysoke_Tatry_-_July_2012_-_1._den

http://dan-na.rajce.idnes.cz/Vysoke_Tatry_-_July_2012_-_2._den

http://dan-na.rajce.idnes.cz/Vysoke_Tatry_-_July_2012_-_3._den

http://dan-na.rajce.idnes.cz/Vysoke_Tatry_-_July_2012_-_4._den

http://dan-na.rajce.idnes.cz/Vysoke_Tatry_-_July_2012_-_5._den

http://dan-na.rajce.idnes.cz/Vysoke_Tatry_-_July_2012_-_6._den

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

A kde máš ty zatracený fotky prosimtě????

(Eva, 29. 7. 2012 12:47)