Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vysoké Tatry 2012

 Jarní prázdniny 5.-11.2.2012 - Slovensko - Vysoké Tatry - Tatranská Lomnica

Prázdniny vycházely na týden po 5. chemo léčbě a tak jsem se rozhodla, že není proč je odpískávat a zakoupila jsem vouchery do penzionu U Medvěda v Tatranské Lomnici. Kolegyně mi navíc poradila cestování autovlakem do Popradu, takže týden se jevil jako klidný a odpočinkový. Vzhledem k tomu, že zima byla mírná, nepanovaly ani obavy ze silných mrazů. To se ovšem změnilo právě začátkem února, kdy k nám dorazila zima "z Uralu" a rtuť teploměrů jsme hledaly kolem -20°C. 

Nicméně jsme se v sobotu 4.2. sbalily, naložily Peugeota a vyrazily směrem Hlavní nádraží. Tam sice vznikla nervozita, protože jsem nemohla najít povinné ručení platné do 9.2. (od 9.2. jsem měla nové na své jméno), ale naštěstí ho paní u přepážky nechtěla a tak nás Katka zvládla odbavit i bez tohoto dokladu. Ve 20,00 jsem najela autem na vagón a zjistila, že netuším, jak deaktivovat alarm (kdyby se auto nárazy rozhoukalo, tak by dojelo s vytlučenou baterkou). Nakonec mi pán od dráhy poradil, ať zamknu klíčkem a zkusil autem zahoupat. "Takhle to houpe při 130 km/hod, víc nepojedete, bude to dobrý." Věřila jsem mu, co mi jiného zbývalo :-) Vlak se dal do pohybu kolem 22,00. Dokoupily jsme si za 300,- CZK poslední lůžko a měly jsme tak kupé samy pro sebe. Bohužel ne celý vagón a tak jsme měly za společnost vedle v kupé malého kluka, který se velmi hlasitě skoro celou noc hádal se sestrou i s tátou a byl tak trošku na pěst. 

Do Popradu jsme dorazily v půl sedmé ráno a já nadšeně okukovala Tatranské štíty. Auto v -17°C nastartovalo na popáté, ale vzápětí se rozsvítila kontrolka poruchy vstřikování a 17km do Lomnice jsme jely cca hodinu, protože jsme startovaly co pár metrů. Do hotelu jsme se tak dokodrcaly kolem 8 hodiny a byly jsme vpuštěny do recepce, kde jsme si mohly nechat zavazadla. Po vzoru hlavních hrdinů filmu Kokosy na sněhu jsme na sebe navlékly téměř vše, co jsme měly v taškách a vyrazily k pokladně pro permanentky. Došly jsme asi do poloviny cesty a vracely jsme se doobléci si zbytek, málem jsme si navlékaly i ty cestovní tašky :-D Takto obaleny jsme konečně dorazily až k pokladnám a zakoupily jsme si 2x 5tidenní permenentky za 224 EUR (4 EUR vratná záloha). Sjezdovky lákaly sluníčkem a nádherným sněhem, ale byly jsme utahané z cesty a tak jsme si raději sedly do restaurace na oběd. Daly jsme si horké čokolády, já bryndzové taštičky se slaninou a smetanou a Katka špagety za cca 10,50 EUR. Po cestě jsme na útratu vybraly z bankomatu 80 EUR. Venku bylo asi -11°C a my se kolem 13 hodiny mohly jít ubytovat. Apartmán 0/3 se stal naším dočasným domovem. Slečna recepční Katka byla moc milá a rovnou jsme se domluvily na vířivku od 16,00 na další den. Vybalily jsme si, odpočaly a povečeřely řízky s hranolkami a americkými bramborami.

V pondělí jsme se chtěly vydat na sjezdovky, ale auto zastávkovalo a v -17°C prostě odmítlo jet. V restauraci měla službu slečna Pája a Katka s ní domluvila cestu za známým technikem. Odvezla nás tam svým broukem a já s pánem domluvila, že si tak za hodinu pro auto přijedou a dají nám ho do kupy, že to není problém - bude to palivový filtr. Dorazili kolem poledne a stříbrňáka si odtáhli na laně. Z lyžování tak ten den nebylo nic, jen jsme se šly projít a pak vyhřát do bublinek. K večeři jsme měly grilování, ale moc toho na mě nezbylo, nechtěla jsem dělat hladového čecha a neuvědomila jsem si, že ostatní češi v restauraci takové zábrany nemají :-D No nic, hlady neumřu.

V úterý jsem přijala množství blahopřejných sms k narozeninám a čekaly jsme na opravené auto. Nakonec jim naše milá Pája zavolala a byla jsem ujištěna, že za hodinu jsou tam a ať si připravím 130 EUR - uf, každá sranda něco stojí. Došly jsme vybrat k bankomatu a kolem poledního pán dorazil, chtěl mi vnutit starý filtr, což jsem s díky odmítla, tak mi s ním aspoň pokecal interiér (smrdí to tam dodneška), odvezly jsme ho zpět domů a pak už hurá s pojízdným autíčkem zpět do Lomnice, naložit lyže a konečně na svahy. Nabalené jak na polární kruh, ale v teple a to bylo hlavní. Sníh byl luxusní a počasí také. K večeři jsme měly rýži se smetanovou omáčkou a Kačka vepřovou (bravčovou) pikantní směs s americkými bramborami.

Středa nás přivítala opět mrazem a trochu zataženou oblohou a tak jsme se opět navlékly do mnoha vrstev a vyrazily na svahy. Ten den teploty kolem poledne stouply až na -4°C, takže na obědě jsem si dokonce sundala i svetr :D Daly jsme si těstoviny a tiramisu a lyžovaly asi do 3 odpoledne, kdy jsme se vrátily do penzionu, abychom zase stihly od 4 vířivku. V té době mi začalo vrtat hlavou, jakto, že nestihneme 3., na kterou máme se 3mi vouchery nárok, když jsem nahlásila, že odjíždíme v pátek. Raději jsem zkontrolovala lístky a ejhle, odjezd jsme měly až na sobotu - hurá, jsme tu o den déle, než jsme počítaly - super :-) Omluvila jsem se slečně Katce, která to vzala s humorem a domluvily jsme se, že protože není vířivka volná v "našem termínu", tak můžeme zůstat i celou sobotu a dá nám ji na 16,00 v sobotu před odjezdem. Uvažovaly jsme i o výletu na Lomnický štít, ale nakonec jsme se té cesty vzdaly, přece jen 24 EUR na osobu se nám už dávat nechtělo, už takhle začal ten týden vycházet docela draho :-) K večeři bylo zase grilování, byly jsme už poučené, takže jsme dorazily dříve a masíčka ochutnaly dostatečně.

Čtvrtek proběhl velmi podobně - lyžování, k obědu pizza Proscuito a čučoriedko-tvarohový dort (borůvky) a pokračování ve sjíždění "Čučoriedok", "Bukovej", Štartu" a Kačka ještě "Generála" - na toho jsem si netroufala až do asi 3 hodin. Zima byla kolem -8°C, ale protože bylo krásně a byly jsme v mnoha vrstvách, tak nám to ani nepřišlo :-) K večeři jsme si daly řízky a padly opět za vlast.

Pátek začal trošku dramaticky, protože nás turnikety nepustily dál a oznámily, že máme propadlé permanentky. Přitom jsem si o den dříve ověřovala, že se nám aktivovaly až 1. den lyžování, tedy až 7.2. a tak nám perfektně vyjdou do soboty. Bohužel to tak nebylo, oběhly jsme 2 pokladny a nakonec jsme skončily na infocentru, odkud jsem se odmítla hnout a stylem zaseklé desky jsem se domohla vystavení náhradních lístků na zbývající 2 dny. Ten den bylo snad nebe ještě modřejší a tak jsme opět celý zbytek dne, vyřízení trvalo asi do 11, strávily na svazích a odcházely o něco později, až kolem půl čtvrté. K obědu si Katka dala těstoviny (boloňské) a já pizzu Hawai. Jako staré známé už jsme měly pomalu u grilování protekci a pan kuchař Kája už nás téměř adoptoval :)

V sobotu ráno jsme lehce pobalily a vyrazily opět na lyže, bylo sice opět nádherně slunečno, ale foukal vítr, takže teplota -10°C byla podstatně nepříjemnější, pocitově tak -15°C. Navíc na Štartu byly na třetině sedaček sundané kryty (nepochopily jsme proč a jak) a jako na potvoru jsme jezdily tak, že na nás vycházely nekryté a tak jsem raději čekaly o něco déle. Navíc na Bukovej byly pretěky (závody) a tak se jezdilo jen na jedné straně kopce. Překvapivě nebyly fronty větší, i když parkoviště byla plná - asi byla většina lidí na těch závodech. K obědu jsme si daly pizzu Štart a hranolky. Zmizely jsme kolem půl třetí a se zbylými eury (včetně vrácených záloh z permanentek) jsme vyrazily na nákupy. Magnetky pro naše a ségru jsme měly už od prvních dnů a plyšáka (muflona, což je z jakéhosi záhadného důvodu 3metrová veverka, co skáče po stromech :-D) pro Tomáše jsme měly také už nějaký den, teď už jsme jen dokupily polštářový váleček s ovečkami pro Kačku a pro mě lyžařské rukavice. Chtěla jsem ještě panáka ve tvaru boty se znakem Tater, ale už nezbyly penízky. Na recepci byla nová slečna, která nám půjčila čip do vířivky a když si nás šla vyzvednout, tak se nás strašně lekla, protože jsme zrovna otevřely dveře a šly ven. Měla z nás  málem infarkt :) Zeptala jsem se, jestli se dá platit v restauraci kartou a byla jsem ujištěna, že bohužel ne. Tak jsme se ještě zeptaly jakou máme útratu a po sdělení, že asi 23 EUR jsme se šly rovnou obléci, abychom mohly vyrazit znovu k bankomatu. Nakonec jsme se ještě chvíli zdržely, protože jsem chtěla skouknout kousek zápasů Davis Cupu s Itálií a šly jsme před šestou. Vybraly jsme 30 EUR a protože měly otevřeno vedle v suvenýrech, tak došlo i na panáka ve tvaru boty. Místní nádhernou keramiku už jsme oželely a šly raději na večeři. Musely jsme se vejít do 6 EUR, což se nám podařilo osmaženými bramborami s nivou pro mě a smažákem pro Kačku, která si vzala pár brambor ode mě a šly jsme si dobalit. Když jsme se chtěly jít rozloučit a vyfotit konečně s místním medvědem, tak už byla restaurace zamčená :( Kolem sedmé jsme vyrazily podle GPS v Kačky mobilu směr Popradské nádraží a nebýt té navigace, tak tam bloudíme ještě teď . Takhle jsme tam ale byly o hodinu dřív a tak jsme počkaly střídavě s běžícím a vypnutým motorem a kolem deváté jsme naložily auto zase na vagón a ubydlely se v kupéčku. Tentokrát jsme ho měly samy pro sebe i bez doplatku :-) 

Do Prahy jsme dorazily s hodinovým zpožděním, takže kolem 8, ale i tak byl mráz -17°C, na což Peugeot reagoval startováním na popáté a jedním chcípnutím po cestě - snad ty mrazy už poleví a ta výměna filtru nebudou vyhozené peníze. Teď už máme vybaleno, uklizeno a dopranou 3. pračku. Zítra bohužel do práce a do školy. Bohužel dovolená je u konce. Ale stála za to :-)

Fotky zde :-) http://dan-na.rajce.idnes.cz/Vysoke_Tatry_2012

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář